Deformace stavby

Vnitřní a vnější ztužení stěn

Základním problémem starší srubové nebo mladší roubené stěny je riziko vybočení kuláčů či trámů ze svislé roviny. Tomuto má zabránit zejména samotné provedení stěn, ale rovněž další opatření stavební povahy.

Obsah: Deformace srubové stavby • Vnitřní konstrukční opatření • Vnější konstrukční opatření •

Deformace srubové stavby

Vybočení stěny u srubové nebo roubené stavby (tzn. stavby z kmenů nebo již opracovaných trámů) je představováno vodorovným a druhotně i svislým posunem dřevěných prvků vedoucím ke ztrátě původního tvaru konstrukce. Následně dochází ke ztrátě stability stěny, která přestává plnit svoji primární statickou funkci, tzn. přenos svislého zatížení.

Zajištění dostatečné stability proti možnému vybočení jednotlivých prvků ze svislé roviny stěny může být provedeno různým způsobem. Pracovně jsou přitom rozlišovány "vnitřní" a "vnější" konstrukční opatření, které mohou být a zpravidla také jsou vzájemně kombinovány.

"Vnitřní" konstrukční opatření

Kromě vlastního provedení roubení, zejména nárožních vazeb a ztesání ložných spár, je stabilita stěn srubových staveb zajišťována dalšími prvky.

Mezi vnitřní prvky snižující riziko vybočení náleží nejen trámkové zárubně otvorů, ale rovněž dřevěné čepy nebo špalíčky. Z hlediska statického zajišťují vnitřní svislé čepy nebo špalíčky spřažení jednotlivých trámových vrstev, které pak lépe vzdorující možnému vybočení do strany.

Vnější konstrukční opatření

Kromě kůlů na nároží staveb charakterizovaných ještě přesahy zhlaví a doložené architeologickými výzkumy náleží mezi vnější konstrukční opatření zejména provedení zejména provedení stěnových kleštin nebo podpěrných rámů, mezi které řadíme i tzv. podstávku. Uvedená opatření mohou být součástí stavby od jejího vybudování nebo provedena dodatečně v rámci pozdějších stavebních zásahů.

Autor textu vyjma posledního odstavce ke kapitole
Srubové stavby - deformace roubení © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >