Středověké slohy

Slohová a lidová architektura středověku

Lidovou architekturu je třeba vždy chápat ve vztahu k tzv. velké (vysoké, monumentální, reprezentační, slohové, oficiální) architektuře a vnímat ji jako součást celkového stavebního vývoje.

Obsah: Románský sloh a gotika •

Románský sloh a gotika

Zpětně se navíc ukazuje, že pochopení půdorysné i prostorové skladby např. jednotlivých typů městských domů se stává podstatně snazší při paralelním studiu s domem vesnickým, který vykazuje obdobné a přitom jednodušší, tzn. snáze pochopitelné vazby základních skladebných prvků. Velký význam získávají v této souvislosti i poznatky o venkovské tradici vysoké dřevěné obytné místnosti - jizby, která zřejmě patřila k vybavení středověkých staveb i v jiných vrstvách společnosti

Pro možnost poznání středověkých stavebních zvyklostí byl důležitý i konzervatizmus venkovského stavebního prostředí, který se projevoval především v uchovávání, resp. reprodukování vyhovujících konstrukcí na stavebních typech, jež nebylo potřeba měnit.

Dokazuje to zejména případ sýpek a jiných dřevohliněných konstrukcí, které svým stavebním zpracováním vypovídají o způsobech protipožární a tepelné ochrany dřevěných staveb ve středověku, a tudíž nám i umožňují správně interpretovat jejich někdy zcela fragmentárně dochované zbytky.

Inspirativní ale mohou být poznatky z dřevěného vesnického stavitelství třeba i pro pochopení významných středověkých tvaroslovných prvků: např. bez paralelního studia venkovských staveb se nedá pochopit, že profilace nejpočetnějších gotických architektonických článků tesaných z kamene - tedy jednoduchých portálů, oken a podpěrných pilířů, které mají na lícových hranách vesměs okosení s charakteristickými výběhy, evidentně pochází ze základního tesařského zpracování obdobných prvků dřevěných. Plyne to z logiky postupu, protože tvar tím způsobem přechází z materiálu měkčího, běžnějšího a dříve používaného, na kterém se tvarosloví vyvinulo a ustálilo, na materiál trvanlivější a náročnější na zpracování

Se souhlasem autora převzato s výjimkou prvního odstavce z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Hledat jiné téma >