DOMŮ | FOTKY PAMÁTEK, VESNIC A KRAJINY | ATLAS VESNIC A PAMÁTEK | PRÁVO A LEGISLATIVA | HISTORIE V DATECH | ENCYKLOPEDIE STAVEB A STAVITELSTVÍ | SEZNAM A REJSTŘÍK VESNIC | PUBLIKACE A LITERATURA | KULTURA | ARCHÍV |
ENCYKLOPEDIE
LIDOVÉ ARCHITEKTURY
|
TÉMATICKÝ OKRUH -E- > ENCYKLOPEDIE LIDOVÉ ARCHITEKTURY > ODBORNÉ VÝRAZY |
ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ |
Stavební konstrukce > spodní stavba > základy |
ZÁKLADY DOMU Nejspodnější část stavby, na níž spočívá vlastní stavba. Bývají z lomového kamene spojeného hlínou. Původně se u dřevěných a pletených domů základy nehloubily (nároží se podkládala úhelnými kameny), u hliněných staveb jen mělce (lit. 016: J. Vařeka, str. 260/doplněno). Koncept rozšiřujícího textu: Základy představují spodní část stavby, zatímco ostatní konstrukce představují vrchní stavbou dělenou dále podle soudobé terminologie na hrubou stavbu a kompletační konstrukce. Základy přenášejí zatížení z vrchní stavby základovou sparou do podloží. Jejich provedení záleží vedle samotné velikosti a konstrukčním řešení stavby právě na geologickém charakteru podloží. Na základech spočívají stěny a další nosné části stavby, jako jsou například sloupy apod. U nejstarších staveb zahloubených zčásti pod úrovní terénu se základy neprováděly vůbec, stejně jako u lehkých vyplétaných nebo dřevěných rámových konstrukcí jejichž nosné kůly nebo sloupky byly zahloubeny přímo do země. U poněkud těžších roubených staveb dochází nejdříve k podkládání nároží úhelnými kameny. Důvody nebyly jistě jen statického charakteru, ale rovněž provázené snahou izolovat stavbu od zemní vlhkosti. Za základy můžeme považovat až rýhy vyhloubené po celém půdorysu domu a vyplněné lomovým kamenem. Část zdiva nad úrovní terénu již nazýváme sokl, přestože se jedná o stejné zdivo jako u základů situovaných pod úrovní terénu. Požadavek hlubších základů a větší plochy základové spáry přináší až zděné stavby, působící na základovou spáru značným zatížením. V současnosti jsou základy prováděné formou výkopů, které je nezbytné při větších hloubkách nebo špatných základových poměrech a zemině pažit. Samotná hloubka základů již nevychází z praktických zkušeností, ale ze statického výpočtu a požadavku na minimální nezámrznou hloubku v kokrétní lokalitě (v horských oblastech promrzá terén do větší hloubky). Obsah: Základy dřevěných staveb Základy zděných staveb Autor původního hesla
z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec Aktuální články 7.12.2011 Chmelařství je
odvětví zabývající se pěstováním chmele, který
náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí
rovněž ... Seníky a luční hospodářství >>> 25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ... 16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ... |
Zpět na úvodní stránku: Encyklopedie lidové architektury |
10.02.2012
© MaČe |
2000-2011 © Martin Čerňanský - Lidová architetkura a památky ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |