ENCYKLOPEDIE ARCHITEKTURY

Hesla začínající písmenem Z

Obsah: Záboj • Zábradlí • Zábřeží • Zádeň • Zádení •

ZÁBOJ, ZÁBOJNA, OLEJNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Olejna

ZÁBRADLÍ

Svislá zábrana zamezující pádu z převýšených komunikačních míst nebo stavebních konstrukcí. Více informací včetně fotek lze nalézt na stránce :: Zábradlí.

ZÁBŘEŽÍ (nářečně, Čechy), ZÁPRAŽÍ, NÁSEP, NÁSPÍ, NÁSPA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zápraží

ZÁDEŇ (nářečně, Pardubicko)

1. Záteň; 2. Prostor za stavením (nářečně na Pardubicku, též ve tvaru „ na záhatí “ ) (lit. 016: J. Vařeka, str. 258).

ZÁDENÍ (nářečně, Čechy), OPLOTEŇ, VOPLOTEŇ (nářečně)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Oploteň

ZÁDNĚ (nář., Poděbradsko), PŘÍSTODŮLKY, PŘÍSTODŮLEK, PŘÍSTODOLEK, PERNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Perna - přístodolek

ZADNÍČEK, ZADNÍK (nářečně, Slezsko)

Besídka ve dvoře nebo zadní části dvora (Opavsko) (lit. 016: V. Frolec, str. 258).

ZAHATA (nářečně, Písecko, Netolicko)

Prostor v zadním úhlu dvora mezi stavením a stodolou (lit. 016: J. Vařeka, str. 258).

ZAHRADA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zahrada

ZAHRADNICKÝ GRUNT

Malá rolnická usedlost, jejíž pozemková držba se zpravidla skládala jen ze zahrady (lit. 016: V. Frolec, str. 258).

ZÁHROB (nářečně, Křivoklátsko)

Výklenek před pecí (umístěný ještě volně v síni nebo už v uzavřené černé kuchyni), z něhož se klade oheň do pece (lit. 016: J. Vařeka, str. 259).

ZÁHROBEC, ZÁHROBEK, ZÁHROBEŇ (nářečně, Čechy)

1. Zápraží; 2. Horní plocha ohniště, na níže se vařilo na otevřeném ohni (jižní Čechy); 3. Zápecí; 4. Místo nad „ prskem “ (lit. 016: V. Frolec, str. 259).

ZÁHROBÍ (nářečně, Čechy, jihovýchodní Morava)

1. Zápecí; 2. Zápraží (lit. 016: J. Vařeka, str. 259).

ZÁHUMENÍ, ZÁHUMENICE, ZÁHUMNÍ

Pozemek za humny (lit. 016: J. Vařeka, str. 259).

ZÁHUMENICOVÁ PLUŽINA

Pozemky náležející k jednotlivým rolnickým dvorům, které se táhnou za usedlostmi až na hranice katastru (lit. 016: V. Frolec, str. 259).

ZÁCHOD

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Záchod

ZÁCHUTNĚ, ZÁKOUTEŇ (nářečně, Doudlebsko, Třeboňsko)

Prostor v zadní části dvora mezi chlévem a stodolou (lit. 016: J. Vařeka, str. 260).

ZÁKAMNÍ (lidově), ZÁPECÍ, SURDÍK (nářečně, střední a východní Morava)

Prostor ve světnici mezi stěnou a pecí nebo kamny („ peklo "). Je různě široký podle velikosti místnosti, vždy však poskytuje dost místa k usazení jedné i několika osob (lit. 016: V. Frolec, str. 260/kráceno).

ZÁKLADOVÝ KÁMEN, UHELNÍK, UHELNÝ KÁMEN, PODÚHELNÍK, UHLY

Plochý kámen, kterým se podkládala nároží roubených, pletených a jiných staveb. Má různá lokální pojmenování („ úhelník “, „ rožný kámen “, „ kocka “ - jižní Slovensko, „ podklad “, „ penka “, „ potočnák “) (lit. 016: V. Frolec, str. 237).

ZÁKLADY

Základy patří mezi nejspodnější část stavby, na níž spočívá vlastní stavba. U lehkých staveb se nehloubili vůbec nebo jen mělce, později bývají z lomového kamene. Více informací k nalezení na stránce :: Základy.

ZÁKLASNÍKY (nář., Čechy, západní Morava), ZÁSTŘEŠKY (nář., Morava)

Došky, které se vážou zastřiženými konci dolů. Tvoří zpravidla spodní řadu střechy. Na západní Moravě ve tvaru " zástřešníky " (lit. 016: V. Frolec, str. 263/doplněno).

ZÁKLENEK

Klenuté, převážně segmentové nadpraží okenního a dveřního otvoru ve zdi (lit. 016: V. Frolec, str. 260).

ZÁKLOP

Horní bednění trámového stropu, z prken kladených buď vedle sebe (na sraz, obykle s krycími lištami) nebo vystřídáním na přesah (překládaný záklop). Záklopy nesou násep a nášlapnou vrstvu podlahy (lit. 016: J. Vařeka, str. 260/doplněno).

ZÁKLOPA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Záklopové prkno

ZÁKLOPNÍ NÁPIS

Byl zpravidla součástí výzdoby záklopy kabřince. Obsahoval letopočet, iniciály a jména tesařských mistrů a stavebníků, ochranná znamení, pozdravy, úryvky biblických textů a různé průpovídky (lit. 016: V. Frolec, str. 261).

ZÁKLOPOVÉ PRKNO, ZÁKLOPA, PODŠUP (nářečně, východní Čechy)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Záklopové prkno

ZÁKLOPY (nářečně, východní Čechy), OKŘÍDLÍ, OSTŘEŠÍ (nářečně, Pardubicko)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Okřídlí - ostřeší

ZÁKRAP (nářečně, Rokycansko, okolí Plzně), ZÁPRAŽÍ, MOSTEK (nář., Podještědí)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zápraží

ZAMAZÁVÁNÍ SPÁR, SPÁROVÁNÍ SRUBU (ROUBENÉ KONSTRUKCE)

Vyplňování mezer mezi trámy srubové konstrukce mazanicí. Spárování srubu předcházelo zatlučení dřevěných klínů mezi trámy a skuliny se ucpaly mechem. Spáry se někdy bílily (lit. 016: V. Frolec, str. 206).

ZÁMEK, KLÍČ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zámek

ZAMYKÁNÍ DVEŘÍ, DVEŘE

Heslo bude zpracováno později na podkladě jiných hesel, např. petlice, zámek, závlačka, závora atd.

ZÁPADOSLOVANSKÉ OBYDLÍ

S ohledem na délku bude heslo zpracováno později (lit. 016: V. Frolec, str. 261/kráceno).

ZÁPECÍ

Místo mezi pecí (kamny) a stěnou. Též „ čeřeň “, „ mezúch “, „ pecánek “, „ pecina “, „ pecinka “, „ pekelec “, „ peklo “, „ petýlek “, „ záhrobí “, zákamní. Ve Slezsku „ zápečí “ (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/kráceno o výrazy užívané na Slovensku)

ZÁPĚRA (nářečí, luhačovické Zálesí)

Vzpěra k zavětrování krovu (též „ spírka “, „ spjera “, „ větrňák “, „ větřák “, „ závětrňák “) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263).

ZÁPORA, VZPĚRA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Vzpěra

ZÁPRAŽÍ, ZÁPRSEŇ (nář., východní Čechy, západní Morava), ZÁKRAP (nář., Rokycansko, okolí Plzně), MOSTEK (nář., Podještědí)

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zápraží

ZARÁŽKA (nářečně, severní Čechy)

Tyč ovinutá koudelí nebo slámou, namočená v hlíně a zatlučená mezi trámy srubové stěny. Též ve tvaru „ záraza “ (lit. 016: V. Frolec, str. 263).

ZÁRUBEŇ

1. Okenní rám. 2. Někdy termín i pro tesařské orámování dveří, popř. jen jeho svislé části, jež se správněji nazývají veřeje a slouží k upevnění dveřních křídel) (lit. 016: J. Vařeka, str. 263/rozděleno do dvou hesel, změněn slovosled).

ZÁSEP, ZÁSPÍ (jihozápadní Čechy), ZÁSTĚNEK (nářečně, Čechy), ZÁPRAŽÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zápraží

ZÁSTINEK (nářečně, Čechy)

Přesah střechy u zadní delší domové stěny (lit. 016: J. Vařeka, str. 263).

ZÁSTŘEŠKY (nářečně, Morava), ZÁKLASNÍKY (nář., Čechy, západní Morava)

Došky, které se vážou zastřiženými konci dolů. Tvoří zpravidla spodní řadu střechy. Na západní Moravě ve tvaru " zástřešníky " (lit. 016: V. Frolec, str. 263/doplněno).

ZÁTEŇ, ZÁTĚNA, ZÁTINA (nářečně, jihozápadní Čechy, Plzeňsko)

Dřevěná přepážka mezi mlatem a přístodůlkem (pernou), vysoká asi 135 cm. Též ve tvarech " zátěny ", " zátiny ", " zátoň ", " zátyně ". Viz oploteň (lit. 016: J. Vařeka, str. 263).

ZÁVĚREČNY SUNIK (nářečně, Slezsko), ZAVÍRKA (nářečně, východní Morava)

Trám procházející po celé délce roubené stěny nad otvory pro okna a dveře. V nářečí na Valašsku značí „ závírka nadtramnica “ trám srubové stěny ležící nad stropnice (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 264/kráceno o výrazy mimo území naší republiky).

ZÁVĚSNÝ KRB

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Závěsný krb

ZAVĚŠENÁ STŘECHA

Je zavěšena na hřebenové vaznici krovu (na rozdíl od krokvového krovu, který se opírá o domové zdi) (lit. 016: J. Vařeka, str. 264).

ZAVĚTROVÁNÍ, ZTUŽENÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Ztužení - zavětrování

ZÁVĚTŘÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Závětří

ZÁVÍRKA (nářečně, východní Morava), ZÁVĚREČNY SUNIK (nářečně, Slezsko)

Trám procházející po celé délce roubené stěny nad otvory pro okna a dveře. V nářečí na Valašsku značí „ závírka nadtramnica “ trám srubové stěny ležící nad stropnice (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 264/kráceno o výrazy mimo území naší republiky).

ZÁVITNICE, VOLUTA

Spirálový závit v křídlech štítů zděné lidové architektury (především v jižních Čechách). Může být také ve dřevě (sloupy, štíty) (lit. 016: J. Vařeka, str. 252).

ZÁVLAČKA

Dřevěný klínek k uzavírání dveří nebo vrat na petlici (lit. 016: J. Vařeka, str. 264).

ZÁVORA

Vodorovný trámek nebo trám k vnitřnímu zajištění uzavřených dveří nebo vrat. Zasouvá se zpravidla vodorovně do připevněného kotvení (např. dřevěná oka), případně kapes ve zdvivu nebo do svisle za připevněné kovové háky (lit. 016: J. Vařeka, str. 265/doplněna druhá věta).

ZDĚNÁ ARCHITEKTURA, ZDĚNÁ STAVBA, ZDĚNÝ DŮM

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zděné konstrukce

ZDIVO

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zdivo

ZDVIŽNÁ (Chodsko)

Oslava na zdvižení krovu, pohoštění a pití při „glajše“ (lit. 016: J. Vařeka, str. 265).

ZDÝLNÍ STODOLA, PODÉLNĚ PRŮJEZDNÁ STODOLA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Podélně průjezdná stodola

ZEĎ, STĚNA

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Stěna

ZEMĚDĚLSKÁ USEDLOST, USEDLOST

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zemědělská usedlost

ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM

Heslo bude zpracováno později na podkladě jiných hesel.

ZEMNICE

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Zemnice

ZHLAVÍ

Více informací včetně fotografie naleznete na stránce :: Trámy - zhlaví

ZÍDKA

Zdrobnělina k zeď. Mimořádně členěné zdi, ohrazující předzahrádky, se dochovaly v jižních Čechách; bohatý dekor je vytvořen cihlami a pálenými tvarovkami. Cihelná mříž stojí na plné podezdívce; bíle omítnutá zídka je členěna pilířky (2. polovina 19. století) (lit. 016: J. Vařeka, str. 266).

ZIMNÍ CHLÉV, ZIMOVISKO (nář., Těšínské Slezsko)

Místo na lukách pod horskými pastvinami, kde stála roubená stáj, v níž zimoval dobytek (lit. 016: V. Frolec, str. 267).

ZOUVÁK (nářečně, Čechy, západní Morava)

Jednoduchá dřevěná zvonice z rozsochy kmene, do níž byl zavěšen zvonek; obvykle kryto stříškou s křížkem (lit. 016: V. Frolec, str. 267).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...