• PROPORCE VENKOVSKÉHO DOMU •

Kresby zachycující kratší štítové a delší okapové průčelí domu porovnávají vzájemné proporce (např. poměry délky ku výšce, výšky ku šířce atd.) u tradiční a netradiční zástavby vesnice. Tradiční zástavba je zde reprezentována přízemním domem a mladším domem s půdními nadezdívkami, jehož početní zastoupení v obraze vesnice roste až od konce 19. století. Přesto můžeme toto řešení považovat za podmínečně možné, neboť zasadním způsobem kromě mírného zvýšení hladiny zástavby nenarušuje půdorysnou strukturu ani pro vesnici charakterické založení domu na úrovni terénu. Oproti tomu je zcela vynecháno nejstarší řešení obytných staveb, reprezentované tzv. domem s vysokou dymnou jizbou. Uplatnění těchoto staveb je totiž v současném obraze našich sídel minimální, protože až na výjímky tyto nanejvýš staré a hodnotné stavby již zanikly.

Netradiční řešení venkovských staveb zachycuje dům se zvýšeným přízemím (např. z důvodu sklepních prostor částečně zapuštěných pod úroveň terénu) a obytným pokrovím (nebo polopatrem), stejně jako nevhodná novostavba pocházejí z katalogu rodinných domů. Pro lepší názornost a snadné sledování proporčích změn je vpravo od každého domu zakreslen stylizovaný ovocný strom, který je výraznou změnou proporcí změněn téměř k nepoznání až do podoby odpovídající vzhledem (nikoliv měřítkem) spíše dopravní značce.

Symboly použité na obrázcích značí: A = výška přízemí, B = výška do roviny promítnuté strmé střechy, C = výška do roviny promítnuté střechy malého sklonu, N = výška půdní nadezdívky, S = výška sklepních prostorů nad terénem.

• Tradiční přízemní dům •

TRADIČNÍ PŘÍZEMNÍ DŮM - výškové proporce tradičního přízemního domu se strmou sedlovou střechou, náležejícího vyjma severočeských oblastí k nejčastější variantě obytné stavby na celém území Čech a také na území Moravy, vyjma jižněji položených oblastí. Zde je přízemní hmota starší zástavby zpravidla ještě kombinována se střechou valbového tvaru, který však při stejném sklonu střešních rovin nemá na započitatelnou výšku střechy vliv a rozhodující poměr A ku B zůstává shodný. Nutno připomenout, že rovněž v severočeských oblastech s převahou staveb patrového uspořádání je výskyt přízemního domu nadále zcela běžný, zejména pak v sociálně slabším prostředí. Pro tradiční zástavbu vesnice je rovněž charakteristické založení stavby v úrovni terénu, kdy našlapná vrstva podlahy zhruba odpovídá okolnímu terénu pouze s nezbytným zvýšením podlahy z důvodu sněhové pokrývky a vytrvalého deště.

• Přízemní dům s půdními nadezdívkami •

PŘÍZEMNÍ DŮM S PŮDNÍMI NADEZDÍVKAMI - výškové proporce přízemního domu zvýšeného o půdní nadezdívky, které velmi často doprovázejí mladší zástavbu s vaznicovými krovy. Konstrukčně se jedná o zcela odlišný typ krovu, který od závěru 19. století mění celkový vzhled venkovských staveb přetaženými střešními rovinami a poněkud převýšenou hmotou jednotlivých průčelí. Právě v souvislosti s půdními nadezdívkami a využítím podkrovního prostoru pro hospodářské účely se na průčelí těchto staveb objevují typické ležaté větrací otvory, které v některých oblastech určují podobu mladší zástavby mnohých vesnických sídel.

• Dům se zvýšeným přízemím a obytným podkrovím •

DŮM SE ZVÝŠENÝM PŘÍZEMÍM A OBYTNÝM PODKROVÍM - oproto předchozímu řešení je možné považovat zástavbu ze 2. poloviny 20. století za zcela neslučitelnou se zástavbou tradičního charakteru. Důvodem je především ztráta bezprostředního kontatku s okolním terénem, která se projevuje výstavbou obytné části domu až na zvýšené přízemí. Pod úroveň terénu částečně zapuštěné prostory jsou zpravidla vyhrazeny garažovému stání pro osobní automobil, případně i umístění kotelny a dalších provozních prostorů. Výrazný stavební zásah do podoby venkovského domu odráží nejen snahu vyrovnat prostředí vesnice s prostředím socialistického města, ale především nedobrovolné změny v oblasti zemědělské výroby. Kolektivizace zemědělství likviduje soukromé výrobce a zaniká tak nutnost každodenní bezbariérové provozní vazby na hospodářské prostory kolem dvora. Řada staveb hospodářského charakteru ztrácí svoje funkční opodstatnění a je nepřímo odsouzena k zániku bez snahy o jejich využití pro jiné účely (např. využití kůlny sloužící původně odstavení vozů, pluhů atd. jako garáže pro již zmíněný osobní automobil). Rovněž původně hospodářky využívané podkroví prochází změnami a stává se obytným prostorem s požadavky na zateplení, vytápění a přirozené osvětlení okenními otvory větších rozměrů.

• Dům z katalogu rodinných domů •

DŮM Z KATALOGU RODINNÝCH DOMŮ - příklad novostavby katalogového domu představuje nevhodné stavební řešení, nemající v prostředí našich vesnických sídel žádné architektonické ani konstrukční opodstatnění. Nevhodným uspořádáním čtvercového půdorysu nebo půdorysu ze čtverců odvozeného a zároveň nevhodnou volbou sklonu střešních rovin došlo k úplné degradaci tradiční formy venkovských staveb. Změna proporcí domu je natolik razatní, že novostavba získává naprosto odlišný charakter bez možnosti začlenění do historického sídelního útvaru, aniž bychom tím nenarušili staletími vytvořený stavební obraz vesnice.

Autor textu a kreseb k proporcím venkovského domu © Martin Čerňanský

Interní odkazy (v novém okně):

Archív článků za 1. pololetí roku 2004
Fotografie přízemního domu ve FOTOALBU
Proporce domu ve wiki-encyklopedii WIKI-VESNICE
Diskuse k proporcím domu na záložce wiki-encyklopedie