Větrné mlýny a mlýnské složení

Vybavení mlýnů a typy mlecího složení

Historický větrný mlýn je stavba sloužící ke šrotování a mletí obilného zrna. K tomuto účelu byly větrné mlýny (i vodní) vybaveny postupně zdokonalovaným mlecím složením různého typu.

Obsah: Mlecí složení velkých větrných mlýnů • Výkon a typy mlecího složení • České složení ve větrném mlýně • Poloumělecké složení • Umělecké složení a větrné mlýny • Zavádění nové technologie - motory • Související vybavení větrných mlýnů •

Mlecí složení větrných mlýnů

Mlecí složení větrného mlýnu má obdobné uspořádání jako podstatně rozšířenější mlýny na vodní pohon. Vlivem větru se otáčející lopatky včetně vodorovné hřídele, na které je umístěno paleční kolo. Z palečního kola se pohyb přenáší pomocí malého cévového kola na svislou hřídel. U mlýnu německého typu otáčí svislá hřídel přímo horním mlýnským kamenem - pohon shora, kdežto u holandského typu dochází k otáčení kamene pomocí převodu pod kameny - pohon zdola.

Výkon a typy mlecího složení

Z důvodu proměnlivosti povětrnosti byl výkon mlecího složení větrného mlýna podstatně menší než v případě mlýnů na vodní pohon. Ve větrných mlýnech se můžeme stejně jako u vodních setkat se 3 typy složení, jejichž použití nezávisí na řešení stavby větrného mlýna. Jedná se o

• české složení
• poloumělecké složení
• umělecké složení

České složení ve větrném mlýně

Obdobně jaku u vodních mlýnů převažuje i u mlýnů větrných tzv. české složení, odlišující se pouze umístěním větrem roztáčené hřídele v horní části stavby (u vodních mlýnů v části dolní). Mezi typické rysy českého složení ve větrných mlýnech náleží zejména nutnost vynášet obilí do patra, nepřítomnost strojního předčištění a prosévání v moučnici s mlynářským pytlíkem.

Poloumělecké složení

Tento typ vznikl vylepšením českého složení. Vylepšení spočívalo zejména v upravování a přidávání strojů na čištění obilí a nahrazení mlynářského pytlíku v moučnici hranolovým vysévačem.

Umělecké složení

Instalaci pokročilého uměleckého složení do větrného mlýna bránila především nedostatečná půdorysná plocha stavby i počet volných podlaží. Oproti polouměleckému složení je charakterizováno lepší přípravou obilného zrna včetně odstraňování slupky, tříděním moučných produktů i automatizovanou dopravou zrna a meliva - kapsové výtahy. Použití uměleckého složení je proto zcela vyjímečné a ojedinělé.

Další vybavení větrných mlýnů

V důsledku velké závislosti na proměnlivé povětrnosti nebylo větrného kola užíváno pro pohon dalších zařízení, narozdíl od vodních mlýnů doplněných mnohde o vodní pilu, hamr, valchovnu nebo stoupu. Vyjímkou jsou pouze drobná doplňková zařízení, jako je krupník (kámen na výrobu krup), jahelka (mlýnek na proso) nebo čistička hrachu.

Nové technologie - motory

Do větrných mlýnů jsou nové průmyslové technologie zaváděny až v 1. polovině 20. století po vzoru vodních mlýnů, majících k tomuto lepší předpoklady. Pomalý postup inovací ostatně souvisí i se sociálním postavením, neboť mlynáři pracující ve větrných mlýnech byly poměrně chudí a věnovaly se i nadále hospodářské činnosti (výkon větrného mlýna je nedokázal uživit). Ve zděných mlýnech instalované motory zpočátku "pouze" pomáhají při bezvětří, později však větrné kolo zcela nahrazují.

Podrobnější informace o technologickém vybavení větrných mlýnů lze nalézt na www.povetrnik.cz, ze kterých byly čerpány i údaje pro tento text.

Autor textu a fotodokumentace k Mlynářství - vybavení větrných mlýnů a typy mlecího složení © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >