Usedlosti středních Čech

Střední a malé zemědělské usedlosti

Kromě velkých zemědělských usedlostí nejbohatších sedláků se v prostředí středočeských vesnic setkáme rovněž s řadou středních a menších usedlostí.

Obsah:

1. Malé usedlosti
   
   
2. Sýpky
   
   
3. Stodoly

Malé usedlosti

Oproti velkým zemědělských usedlostem není prostorové uspořádání hospodářských staveb malých usedlostí zdaleka tak náročné z hlediska obestavěných objemů ani funkčního využití. Odpovídá to samozřejmě nižšímu počtu ustájeného dobytka i menší rozloze pozemkové držby - obdělávaných polností.

Kromě přírodních a klimatických podmínek zastavované lokality včetně úrodnosti obhospodařovaných polností docházelo k nejrůznějším omezením stavebního objemu i funkční náplně hospodářských budov rovněž v důsledku sociálních rozdílů mezi stavebníky.

Mezi další příčiny stavební a pozemkové diferenciace venkovských sídel přitom náleží i změny odrážející dědické právo a s ním spojené dělení majetku mezi dědici.

Sýpky

Příkladem dokumentujícím výše uvedené rozdíly ve velikosti zemědělských usedlostí mohou být např. objekty sýpek, které mohly být budovány jako samostatně stojící objekt nebo stavebně připojeny k zadní části domu.

V některých případech dokonce nebyly budovány jako stavební objekt a jejich funkci přebíraly sýpkové komory vyhrazené v rámci jiné stavby, nejčastěji domu z důvodu bezpečnosti.

Stodoly

Jiný příklad reprezentuje umístění hospodářské stavby stodoly, která se v nepříznivých klimatických nebo prostorových podmínkách mohla připojovat přímo za dům, resp. hospodářskou část domu.

Podle umístění domu a hospodářských staveb po obvodě dvora rozlišujeme čtyřstranné, trojstranné nebo dvojstranné (úhlové nebo paralení) formy půdorysného uspořádání, dělené dále podle stavební návaznosti jednotlivých objektů (pevná či volná).

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy - střední a malé usedlosti © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >