Mazanina na srubové stavby

Tepelná izolace, protipožární ochrana

Množství hliněné mazaniny nanášené na stěny a strop bylo v minulosti srovnatelné s objemem dřeva použitého na tyto dřevěné konstrukce. Později význam hliněné mazaniny výrazně klesá a její užití je nesrovnatelně menší.

Obsah: Nanášení hliněné mazaniny na stěny a strop • Rýhy na spodní vrstvě hliněné mazaniny • Dolíčky na spodní vrstvě hliněné mazaniny • Dřevěné, hliněné a kamenné stěny • Tepelná izolace a protipožární nátěry či obklady •

Nanášení hliněné mazaniny

V jedné vrstvě se hliněná mazanina nanášela zpravidla jen na stropy, resp. podlahy podkroví. Na stěnách (roubených i hrázděných) se užívala úprava zpravidla dvouvrstvá, spodní silnější hrubší a vrchní jemnější tenká, s definitivním povrchem. Charakteristické podoby měla povrchová úprava spodní vrstvy, která musela vytvořit zdrsněnou strukturu, na které by se udržela lícová vrstva (která už případně mohla být i omítková).

Rýhy na spodní vrstvě

Zdrsnění se provádělo do ještě nezatvrdlého povrchu nejčastěji hřebenovými nástroji, jejichž dlouhými tahy se vytvořily vícenásobné řádkové rýhy na obvodu a v diagonálách, kombinované případně s esovitými tahy (všechny tyto systémy jsou dodnes živé v zednické práci, při zdrsnění spodní jádrové vrstvy omítky pro uchycení lícové vrstvy).

Dolíčky na spodní vrstvě

Dalším systémem byly dolíčky, prováděné pravděpodobně týmž nástrojem nebo jednotlivě, přičemž systémy se opět mohly kombinovat.

Dřevěné, hliněné a kamenné stěny

Hliněná mazanina se natahovala nejen na stěny dřevěné nebo hliněné, ale někdy také (jistě kvůli hladšímu a teplejšímu povrchu) i na stěny zděné z lomového kamene.

V hrazděných patrech severočeských domů se často ponechávala jako finální pouze spodní a hrubší vrstva hliněné mazaniny, tvořící vlastně jednoduše dekorovanou povrchovou úpravu (/změněn slovosled).

Tepelná izolace a protipožární nátěry

V současnosti izolační funkci hliněné mazaniny přebírají moderní tepelně-izolační materiály a protipožární nátěry či obklady (/odstavec doplněn).

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Hledat jiné téma >