Větrné mlýny a jejich historie

Větrný mlýn do 2. světové války

Historii větrných mlýnů (i starších vodních) předcházely ruční drtiče a otočné mlýnky. Za přímého předchůdce však můžeme považovat až vynález větrného kola, sloužícího u nás k pohonu mlýnského složení dokonce ještě v období 2. světové války.

Obsah: Počátky větrných mlýnů a vynález větrného kola • Historie větrných mlýnů na území České republiky • Dřevěný a zděný větrný mlýn • Větrné mlýny na venkově - závěr 18. a 1. pol. 19. století • Motory a mlýnky s turbínou - přelom 19. a 20. století • Zapečetění mlýnů a 2. světová válka •

Počátky mlýnů a vynález kola

Vedle lidské síly (ruční žernovy) nahrazované zvířecí silou (tažné žentoury) je velmi starého původu rovněž využití přírodního zdroje energie - vody nebo větru. K nejstaršímu užití větrného kola (ještě ve vodorovné poloze) dochází pravděpodobně v oblasti Orientu a to v souvislosti s nedostatkem vody.

Podstatně později se objevují větrná kola na větrných mlýnech určených k mletí, přičemž alespoň v Evropě je můžeme snadněji vysledovat až od středověkého období.

Historie větrných mlýnů v ČR

Nejstarší věrohodná písemná zpráva o větrných mlýnech na území ČR pochází z poslední čtvrtiny 13. století, kdy je neznámým pokračovatelem Kosmovy kroniky uváděna stavba větrného mlýna na zahradě Strahovského kláštera. Kláštery ostatně představovaly po celé středověké období významná centra kultury, vzdělanosti i styků s okolními zeměmi. Prostřednictvím klášterů došlo rovněž k dřívějšímu rozšíření vodních mlýnů.

Dřevěný a zděný větrný mlýn

Nejstarší doklady užití dřevěného větrného mlýna německého typu na území ČR představují ikonografická zobrazení ze 16. století. V případě zděného větrného mlýna holandského typu spadají doklady až do období 18. století. K jistému upřesnění časového určení může samozřejmě přispět i pokračující bádání a archeologické průzkumy zaniklých lokalit.

Větrné mlýny na venkově

V běžném venkovském prostředí dochází k rozšíření větrných mlýnů až v období po nařízení císaře Josefa II. z roku 1784, ze kterého vyplývala pro obce povinnost zabezpečení výroby mouky. V obcích s nevhodnými podmínkami pro stavbu vodního mlýna měl být postaven právě větrný mlýn.

Většina dodnes dochovaných větrných mlýnů v ČR pochází převážně až z 1. poloviny 19. století, jak dokládají jejich přímé datace na trámech nebo v kameni.

Motory a mlýnky s turbínou

Ukončování větrného pohonu v historických větrných mlýnech lze datovat od přelomu 19. a 20. století. V důsledku postupující průmyslové revoluce dochází i ve venkovském prostředí k nahrazení větrného kola větrným motorem - turbínou. Zároveň v tomto období vznikají v méně hospodářsky vyspělejších horských oblastech severovýchodní Moravy malé větrné mlýnky s turbínou, které však rovněž nebývale rychle zastarávají. Zakládání moderních turbínových mlýnů znamená omezení funkce starších mlýnů, ve kterých se již pouze šrotuje a po zavedení elektrických šrotovníků do zemědělských usedlostí je jejich provoz ukončen docela.

Zapečetění a 2. světová válka

V souladu s postupem technologických inovací jako první zaniká výroba ve větrných mlýnech na území Čech, zatímco na Moravě se šrotuje až do zapečetění mlýnů protektorátní vládou ve válečném roce 1941.

Při zpracování článku byly použity rovněž podklady získané návštěvou expozice o větrných mlýnech, instalované v přízemí tvrze v Rymicích - Muzeum Kroměřížska.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mlynářství - historie větrných mlýnů do 2. světové války © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >