Valašská dědina - domy a chalupy

Areál lidových staveb v Rožnově p. R.

Největším areálem a zároveň i nejdelším prohlídkovým okruhem je areál Valašské dědiny. Projekt vznikl v polovině 20. století za účelem muzejního uchování rychle zanikajících dřevěných staveb lidové architektury z oblasti Valašska.

Obsah:

1. Stavby pro bydlení
2. Fojtství
3. Domy
4. Chalupy

Stavby pro bydlení

Ve Valašské dědině rožnovského skanzenu nalezneme obytné stavby různých sociálních vrstev. Až na vyjímky se jedná o přízemní stavby roubené konstrukce se sedlovými střechami krytými šindelem. V řadě případů sloužily kromě bydlení i dalším činnostem a byly doplněny o další stavby.

Fojtství

Nejhonosnější formou se přitom vyznačují roubené patrové domy fojtství, reprezentované ve skanzenu originálem stavby původem z Lidečka. Protože stavbu nechal na počátku 19. století postavit lidečský fojt, označovala se jako fojtství i když účelu úřadu zástupce vrchnosti již nesloužila. Z důvodu sňatku s dcerou mlynáře byla totiž přemístěna k místnímu mlýnu, kde sloužila jako dílna.

Domy

Výrazných forem jsou rovněž domy větších pasekářských usedlostí nebo středních hospodářství s přidruženou výrobou nebo jinou doplňkovou činností.

Mezi těmito jmenujme dům Šturalovy pasekářské usedlosti z Velkých Karlovic - Podťatého, datovaný do 18. století. Dále dům s chlévem a podsíňky z Valašské Polanky, opatřený expozicí tkalcovství představující jeden z důležitých zdrojů obživy mnoha valašských rodin.

Dalším je dům s podsíňkem a sklepem z Velkých Karlovic - Jezerného, představující ukázku hospodářství spojeného s dalším zdrojem obživy - formanstvím. Na svém původním místě byl dům společně s chlévy a stodolou součástí tzv. kuly, přestavující soubor usedlostí s majitely propojenými příbuzenskými vztahy.

Chalupy

Bydlení slabších sociálních vrstev dokládají početně zastoupené chalupy, vyznačující se malých hospodářským zázemím nebo stojící samostatně. Ve skanzenu jsou reprezentovány původními nebo jako kopie provedenými objekty. Svým umístěním na terase pohledově vynikají chalupy z Nového Hrozenkova, dokládající bydlení v 19. století.

Řada dalších chalup je rozmístěna i v jiných částech areálu. Příkladem může být níže situovaná chalupa bezzemka z Leskovce, dokládající obydlení nechudší společenské vrstvy valašského obyvatelstva. Dále chalupa ze Študlova obývaná zvěroklestiči (miškaři) nebo chalupa z Janinovy lúky na Horní Bečvě.

Mezi starší chalupy, datovanými do 18. století, náleží chalupa z Prlova situovaná až za větrným mlýnem a chalupa z Velkých Karlovic - Miloňova, situovaná jako první objekt areálu Valašské dědiny blíže začátku prohlídkové trasy.

Hledat jiné téma >