Hrázděné dřevostavby v ČR

Chebsko, Krušnohorsko a Slánsko

Hrázděná konstrukce je na území České republiky zastoupena řadou konstrukčních variant. Kromě dostupnosti materiálu je důležitým znakem rovněž výrazové působení.

Obsah:

1. Stavby na Chebsku
2. Dekorativní hrázdění
3. Hrázděné stavby severozápadních Čech
4. Konstrukční hrázdění
5. Prkenný obklad hrázděné konstrukce
6. Stavby na Rakovnicku a Slánsku
7. Lepenicové hrázdění

Stavby na Chebsku

Pro hrázděné domy na Chebsku je příznačná vysoká hustota dřevěných prvků plnících vedle statické funkce rovněž funkci dekorativní.

Dekorativní hrázdění

Dekorativní funkce hrázdění chebského typu je zdůrazněna rovněž barevným nátěrem. Na stavbách domů i hospodářských staveb se uplaťnuje v regionu obvyklé pravoúhlé nebo kosoúhlé šachovnicové kladení trámků i použití trámků křivkového tvaru.

Hrázděné stavby severozápadních Čech

Oproti nejzápadněji ležícímu Chebsku dochází směrem k východněji položeným pohraničním oblastem (Krušné hory) i zejména ve směru do vnitrozemí (Podkrušnohoří) k početnímu ubývání dřevěných prvků v hrázděné konstrukci domu i hospodářských staveb.

Konstrukční hrázdění

Hrázdění stěn převážně patrových severočeských domů si nadále zachovává konstrukční charakter, avšak dekorativní funkce ustupuje výrazně do pozadí. Samotná hrázděná konstrukce se však nadále uplatňuje v exteriéru stavby, jejiž architektonický vzhled po výrazové stráce zcela určuje.

Obklad hrázděné konstrukce

Vyjímkou jsou pouze případy, kdy bylo hrázdění následně překryto prkenným obedněním S prkenným obkladem hrázdění se můžeme setkat především v horských oblastech severozápadních Čech s drsnějšími klimatickými podmínkami.

Stavby na Slánsku a Rakovnicku

Zcela odlišný charakter měla hrázděná konstrukce ve středních Čechách. Na Rakovnicku a Slánsku jsou dřevěné trámy hrázděné stěny omezeny jen na staticky nezbytné prvky.

Lepenicové hrázdění

Kromě tohoto byla konstrukce hrázdění pohledově skryta pod silnou vrstvou hliněné mazaniny nebo pod opakovanými vápennými nátěry přes celou plochu stěn. V případě použití hliněné mazaniny často mluvíme o tzv. lepenici či lepenicové stavbě. Je otázkou, zda na provádění povrchové úpravy měla větší vliv vnitrozemská poloha staveb nebo protipožární nařízení.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Regiony hrázděných staveb v ČR © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >