Výztuž hliněných stěn

Hliněné a dřevohliněné konstrukce

Kromě došků byla sláma u hliněných staveb používána především jako výztuž stěn, u kterých se uplatnily dobré tepelně-izolační vlastnosti dutých stébel a jejich pevnost v tahu. Sláma mohla být použita jak pro výrobu kusového staviva (války, nepálené cihly), tak pro doplnění výztužné kostry - výpletu nebo omotané tyčoviny (MaČe).

ZKRÁTIT ÚVOD

Obsah: Sláma do válků a nepálených cihel - vylehčení a vyztužení • Slaměná výztuže na výplet - vyplétání • Slaměná povřísla na stropní podhledy - přilnavost •

Sláma do válků a nepálených cihel

Sláma se používala především při zdění z tzv. válků - smotků hliněné kaše se slámou, které se mohly klást i jako klasové zdivo (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Slaměných stébel bylo rovněž používáno do nepálených cihel. Sláma zlepšovala soudržnost hliněné směsi, kterou zároveň vylehčovala. Dutá stébla se vyznačují velmi dobrými tepelně-izolačními vlastnosti, avšak jsou hořlavá. Kromě slámy mohu být nepálené cihly rovněž s příměsí plev a vepřových štětin (MaČe).

Sláměná výztuž na výplet

Dále to bylo vyplétání, kdy sláma sloužila jako výztužení budoucí hliněné mazaniny (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno). Nanesením hliněné mazaniny na dřevěný výplet tvořený tenkými pruty a provlékanými slaměnými stonky vznikla jednoduchá hliněná stěna nebo štít nenosné funkce, avšak splňující oproti samotné dřevěné kostře i požadavky na požární odolnost dělících konstrukcí.

Povřísla na stropní podhledy

Obdobným způsobem mohly být prováděny nespalné stropní podhledy tvořené menší kulatinou omotanou slaměnými povřísly zajišťující lepší přilnavost nanášené hliněné mazaniny.

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Autor prvního a posledního odstavce ke kapitole
Hliněné stavby - výztuž do stěn © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >