Kleštiny a podpěrné rámy

Vnější ztužení roubené stavby

Další samostatnou konstrukcí výrazně se uplaťnující navenek mnoha roubených staveb je vnější podpěrná rámová stolice, snad nejvýrazněji reprezentovaná severočeskou podstávkou. Základním úkolem podpěrného rámu je odhlečení roubeným stěnám přízemí (vyjímečně i patra) a snížení vlivu sedání i slehávání roubení, projevujícího se nejvíce v nejpoddanějších částech srubové stavby. Velikost svislé deformace kromě velikosti zatížení a dotvarování roubené stěny závisí samozřejmě nebývalou měrou na základových poměrech. Rozhodující přitom bylo vlastní provedení spodní stavby, od rohových kamenů přes podezdívku v celém půdorysném rozsahu. Hloubenými základy je přitom možné charakterizovat až zděné stavby, nepoměrně těžší než stavby ze dřeva (MaČe).

Obsah: Deformace roubené stavby - vybočeni • Rohové kůly srubové stavby • Stěnové kleštiny roubených stěn • Deformace srubové stavby - slehávání • Podpěrné rámové konstrukce •

Deformace srubové stavby

Vedle možného vodorovného vybočení trámů ze svislé roviny roubené stěny je pro srubové stavby vlivem vlastností použitého materiálu i poddajnosti tesařských spojů charakteristická rovněž svislá deformace, ke které dochází i při teoreticky úplném zamezení vodorovných posunů a důkladném provedení podezdívky (MaČe).

Princip slehávání a jeho projev

Na rozdíl od stojícího trámu totiž ležící trámy vzdorují špatně dlouhodobému působení tlaku a postupně se slehávají. Je to vidět na mnoha starých roubených stavbách, zvláště patrových, kde je jakýmsi "pevným bodem" zděný střed dispozice s kuchyní a komínem, od kterého se stavba směrem k oběma čelům jakoby svěšuje. I u nepříliš velkých staveb můžeme nalézt i více než třiceticentimetrové snížení (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).

Slehávání srubu bývá dobře patrné i v interiéru roubených světnic podle sklonu stropu. Ve světnici je pevný, převážně zděný roh za topeništěm, kde probíhá maximálně několik málo horních trámových vrstev (které v těchto místech navíc nedegradují vlhkem), nejvíce poklesá protilehlý kout, ve kterém se stýkají obě okenní stěny (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).

Podpěrné rámové konstrukce

Podpěrné rámové konstrukce jsou tvořeny jedním nebo více rámovými poli, situovanými zpravidla při vnějších stěnách srubové stavby. Přístěnné rámy jsou zpravidla tvořeny svislými sloupky, vodorovným trámem a šikmými ztužujícími pásky, jedná se tedy o tesařskou stolici jakou známe i z konstrukce krovu. Z hlediska umístění rozlišujeme vnitřní a vnější rámové konstrukce, z hlediska provádění mohou být rámy budované společně se stěnami nebo vložené dodatečně. U přízemních staveb podepírá rámová konstrukce vyložené stropní trámy, čímž výrazně odlehčuje roubeným stěnám přízemí. Někdy může rámová konstrukce namísto stropníchtrámů podepírat přímo konstrukci střechy, tj. vazné trámy. V případě dodatečného přezdění roubení se může tesařská rámová stolice ocitnout i před zděnou stěnou (MaČe).

Špatné vzdorování svislému tlaku vedlo ke hledání zajímavých řešení u patrových roubených domů. Případy, při nichž na sobě plynule spočívala roubená stěna přízemí i patra, byly spíše ojedinělé. Při běžnější výstavbě patrových domů se brzy vyvinuly systémy, které se snažily problém odstranit. V oblasti severního pohraničí se užívala takzvaná podstávka, která vlastně obkročila roubenou konstrukci přízemí a patro nesla sama - ta však už spadá do kategorie konstrukcí rámových (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno).

Autor ostatních šesti odstavců ke kapitole  
Srubové stavby - deformace roubení © Martin Čerňanský

Hledat jiné téma >