Typy staveb na vesnici

Hospodářské stavby, technické a jiné

Vedle sociálních forem bydlení reprezentuje typologickou rozmanitost staveb ve venkovském prostředí i řada dalších objektů. Řada z nich a to zejména v případě staveb hospodářské funkce je přímo závislá na místních klimatických podmínkách i pěstovaných zemědělských plodinách, jejichž zpracování a skladování má vliv na podobu regionálních staveb. Většina těchto staveb bohužel společně s mizejícími řemesly a tradičním obhospodařováním půdy nenávratně zaniká.

Přehled staveb: Hospodářské stavby - např. stodoly, sýpky, sklepy • Technické stavby - např. mlýny, kovárny a mosty • Církevní stavby - např. kostely, kaple, zvonice • Obecní stavby - např. školy, hospody, zbrojnice

Hospodářské stavby

Nejpočetnější část vesnických staveb představují hospodářské stavby, které slouží k provozu a hospodaření zemědělské usedlosti. Jsou situovány zpravidla po obvodu hospodářského dvora nebo v zahradě. Hospodářské stavby můžeme rozdělit na stáje a zařízení pro zvířata (chlév, ovčín, salaš, konírna, kurník, holubník, úl), sklady a přípravny krmiva a steliva (stodola, seník, řezárna), sklady potravinářských plodin (sýpka – též ve tvaru špýchar nebo sroubek, komora, sklep, jáma na brambory, haltýř) a prostory pro mechanizaci (kolna). Mezi hospodářské stavby lze v zásadě zařadit rovněž ohradní zdi (ohrazení hospodářského dvora), vjezdové brány (vjezd do dvora) a další stavební úpravy sloužící potřebám hospodaření.

K výstavbě zemědělských usedlostí patřil vcelku ustálený soubor hospodářských budov, které měly zpravidla na českém území základní rysy společné, samozřejmě s určitými dobovými a regionálními odlišnostmi. Některé hospodářské stavby dokonce uchovaly a do mladší doby přenášely typologické a zejména konstrukční principy velmi starého, až středověkého původu (lit.011: J.Škabrada, str.číslo stránky bude doplněno).

Technické stavby

K výrobě, komunikaci a zabezpečení přísunu vody sloužily technické stavby, mezi kterými rozeznáváme stavby výrobní, dopravní a vodohospodářské. Výrobní stavby dělíme na výrobní objekty pro zemědělskou výrobu (vodní mlýn, větrný mlýn, olejna, pec, koliba, sušárna ovoce, lisovna), pro výrobu skla a keramiky (dílna, mačkárna a brusírna skla atd.), pro železářskou výrobu (kovárna, křiváčkárna, hamr), pro soukenickou výrobu (valcha, pazderna) a pro stavební výrobu (pila, cihelna). Mezi dopravní objekty patří most, lávka a milník a mezi vodohospodářské stavby studánka, studna a požární nádrž.

Církevní stavby

Nedílnou součást našich vesnických sídel a kulturní krajiny představují také církevní (sakrální) stavby, které plnily především náboženskou funkci. Nesrovnatelně větší byl však i jejich význam v každodenním životě vesnice. Mezi sakrální stavby náleží kostel (většinou spadají již do okruhu oficiální, nikoliv lidové architektury), kaple, zvonice, boží muka, kříž, smírčí kříž, socha světce a reliéf tesaný do skal.

Obecní stavby

Stavby v majetku obce nazýváme obecními stavbami. Do této skupiny staveb patří škola, obecní hospoda, obecní pastouška, požární zbrojnice, pomník padlým a obecní (kontribučenská) sýpka.

Hledat jiné téma >