Historie vinařství v ČR

Církev, feudálové a měšťané, rozvoj a války

Historii pěstování ušlechtilé vinné révy předchází výskyt divokých přírodních forem. Kvasný proces a výroba vína je samozřejmě známa až později.

Obsah: Historie vinařství na jižní Moravě a v Čechách • Středověké vinařství - církev a feudálové • Měšťané a obchod s vínem • Husitské války, zničení vinic a pokles obchodu • Novověké vinařství a třicetiletá válka • Obnova vinic • Moderní dějiny, zrušení roboty a 1. světová válka •

Historie vinařství na Moravě a v Čechách

Počátky pěstování vinné révy v oblasti jižní Moravy souvisejí pravděpodobně s rozmachem římské říše sahající až k Pavlovským vrchům (dnes součástí CHKO Pálava).

Písemné doklady o výsadbě zdejších vinic pocházejí až z přelomu 8. a 9. století, přičemž v období Velkomoravské říše lze předpokládat rozšíření pěstování vinné révy i na území Čech (okolí Mělníka).

Středověké vinařství - církev a feudálové

K velkému rozmachu pěstování vinné révy dochází od 12. století v souvislosti se zakládáním klášterů. Důvodem podpory vinařství je užití vína v průběhu církevních obřadů (mše) i jakožto nezanedbatelného zdroje příjmu. Kromě katolické církve je pěstování vinné révy podporováno rovněž feudály, pro které byl výnos z vinic mnohdy vyšší než ze selských gruntů.

Měšťané a obchod s vínem

Pěstováním vína se zabývá nejen šlechta vysazující vinice v okolí panských sídel, ale rovněž měšťané zakládající vinice v okolí měst (na Moravě Brno, Znojmo či Olomouc). Obchod s vínem náleží k důležitým zdrojům příjmu a již vlastnictví vinohradu představuje značný majetek.

Husitské války a zničení vinic

Rozvoj vinařství je přerušen až obdobím husitských válek na počátku 15. století. V jejich průběhu dochází ke zničení mnoha vinic i obléhání a vypálení některých vinařských měst. V souvislosti s tímto samozřejmě dochází i k výraznému poklesu obchodu s vínem.

Novověké vinařství a třicetiletá válka

V 16. století dosahuje rozloha vinic dalšího vrcholu. K zásadnímu úpadku dochází až v období třicetileté války, během které je řada vinic zničena a opuštěna. Zpustnutí souvisí s populačními ztrátami, přičemž někde pěstování vinné révy nahrazují jiné plodiny nebo ovocnými sady.

Obnova vinic

K obnově venkovských vinic dochází až v závěru 17. století, přičemž na Moravě jsou viniční plochy obnoveny až zhruba 100 let po třicetileté válce. Podstatně horší je situace u městských vinic, neboť měšťané ztrácí o jejich obnovu zájem a soustředí se více na nové formy obchodu a řemesla.

Moderní dějiny, rušení roboty a válka

V průběhu 19. století, zejména 2. polovině, dochází k podstatnému snížení rozlohy pozemků osázených révou vinnou. Důvodem ovšem nebylo jen zrušení roboty (1848) a uvolnění pracovních sil pro rozvíjející se průmysl, ale i mrazivé zimy či rozvoj pivovarnictví. Značná část vinic byla ničena rovněž révokazy a plísněmi zavleklými z amerického kontinentu, které následně prodražují i pěstování (nutnost ošetřování). Pokles ploch i výroby pokračuje též v 1. třetině 20. století, přičemž negativní dopad má zejména 1. světová válka.

Hledat jiné téma >