Dům vrcholného novověku
Světnice a nepřímé vytáptění domu
Zavádění nepřímého způsobu vytápění souviselo s otočením pece, které mělo za následek odvod kouře mimo vlastní obývaný prostor. S tímto souvisí i přemístění dymníku, ocitajícího se rovněž mimo vytápěný prostor přejmenovaný na světnici.
Obsah: Funkce a tvar dymníku umístěného v zadní části síně Roubená nebo hrázděná konstrukce dymníku Vnitřní hliněná omazávka dymníku Ukončení dymníku sedlovou nebo pultovou stříškou
Od budoucích tahových komínů se dymník odlišoval tím, že nebyl sveden až na zem, ale byl poměrně široký, kónický a především dole otevřený, protože začínal velkým otvorem ve stropu či klenbě kuchyňské části síně. Situován musel být tak, aby se všechen dým z topenišť sám a co nejsnadněji dostal k jeho ústí.
Vzhledem k tomu, že přísun studeného vzduchu pro hoření v topeništích už neochlazoval obytnou místnost (s ohledem na umístění dymníku v sousedním prostoru) , bylo možné odvést dým mimo, tzn. nad dům. Za tímto účelem bylo nezbytné dymník umístěný v síni vyvést až nad střechu.
Dále se od dymník od mladších komínů odlišoval i materiálově. Vesnické dymníky v 17. a 18. století totiž většinou ještě nebyly zděné, ale dřevěné nebo přesněji dřevohliněné. Vyvinuly se dvě základní konstrukční varianty: roubená a hrázděná s různými, zřejmě i regionálními a dobovými odlišnostmi v provádění.
Důležitou roli ale vždy hrála protipožární odolnost jejich vnitřního povrchu, k němuž se dostával dým, ne vždy zcela zbavený jisker. Vnitřek dymníkového ústí a průduchu musel být opatřen kvalitní, celistvou vrstvou hliněné omazávky.
Charakteristická a od mladších, zděných komínů odlišná byla i úprava jejich horního konce, tedy vyústění dymníku nad střechu. To totiž vyžadovalo ochranu před deštěm, který by při zatékání do dymníkového průduchu pochopitelně omazávku poškozoval. Proto měly dřevohliněné dymník sedlové nebo pultové stříšky, zpravidla kryté šindelem.
S
vyjímkou úvodního odstavce a šedého textu převzato
se souhlasem autora z publikace
Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada
|
Přejít na Osídlení
a vesnice
Zemnice a polozemnice
Dům z období středověku
Středoevropské
domy
Středověké
slohy, lidové stavby
Dymná
jizba
Vstupní
síň
Komorový
blok
Konstrukce
dymné jizby
Konstrukce
komorové části
Polodymná
jizba s dymníkem
Dům z období novověku
Novověké
slohy a lidové stavby
Světnice
a otočení pece
Černá
kuchyně a dymník
Kuchyně dymná a černá
Kamna a krbové komíny
Dům moderních dějin
Moderní
slohy a lidové stavby
Sporáky a tahové komíny
Berní rula
Tereziánský
katastr
Josefský
katastr
Stabilní
katastr
Pozemkové
mapy
Katastr nemovitostí
Historie
našeho osídlení
Dějiny
naší architektury
|
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
LEGENDA MAPY >>> PR - památkové rezervace PZ - památkové zóny MVP - muzeum v přírodě RLA - region lidové architektury NKP - národní kulturní památky KP - přístupné památky Zobraz větší mapu v novém okně |
|
Redakce, webdesign a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz Poslední změna: 12.12.2014 |
OSÍDLENÍ, DŮM A BYDLENÍ | MATERIÁL, PRÁCE A ŘEMESLA |
HISTORICKÉ STAVBY A KONSTRUKCE |
PŘEHLED STAVEB NA VENKOVĚ |
2000 - 2014 © Martin Čerňanský | Památky a lidová architektura ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |