Tesařské spoje

Nárožní spoje s přesahy a bez přesahů

Za nejstarší způsob řešení nároží roubených staveb považujeme trámové přesahy s jednoduchými do sebe zapadající záseky, případně se zajištěním srubové konstrukce ještě rohovými kůly.

Roubené konstrukce: Tesařská vazba nároží roubených dřevostaveb •

Přesahy zhlaví po celé výšce

Nejjednodušší vazbu nároží roubených stěn tvoří pouhý přesah nárožních konců trámů - trámových zhlaví. Vůbec nejjednodušší způsob zafixování takového rohu s přesahy může být doplnění o svislé zaražené kůly, které zamezí vybočení jednotlivých prvků z vazby.

Nejjednodušší způsob, který ještě počítá s přesahy zhlaví, představuje částečné vyžlabení v místě vazby, do kterého nasedne horní prvek opět svým výžlabkem. Oslabení prvků se vzájemným dosednutím sčítají, takže oboustranné vyžlabení do čtvrtiny tloušťky znamená, že ve vazbě zmizí mezera mezi dvěma nad sebou ležícími trámy ve stěně, protože ty na sebe zcela dosednou.

Tento způsob, přes svou jednoduchost dostatečně účinný, z českých zemí známe pouze z posledních příkladů na Šumavě a v Pošumaví, kde se dlouho udržovaly velmi starobylé konstrukční zvyklosti.

Horní a dolní přesahy

Jinak ale k žádoucímu profesionálnímu zpracování konstrukce zřejmě už od středověku patřily náročnější způsoby, bez ponechávaných nárožních přesahů zhlaví. Vzpomínkou na starobylé způsoby vazeb bylo provedení přesahů zhlaví alespoň na spodních a zejména horních věncůch stěn, které byly pro soudržnost stěny i srubu jako celku nejdůležitější (lit. 011: J. Škabrada, str. číslo stránky bude doplněno, upravena první věta).

K provedení řádného roubení na našem území nicméně patří takové úpravy nárožích, které nevyžadují přesahy nároží (kromě horních věnců) a tím samozřejmě ani další přidávané prvky, tzn. takové tvarování konců, aby se z vazby nemohly ani pod tlakem vysunout.

Později trámové přesahy téměř zcela ustupují náročnějším tesařským vazbám a spojům, pouze v některých regionech zůstávají nadále charakteristické pro spodní a zejména horní trámové věnce. Zde při jejich častém stupňovitém vyložení mohou vynášet čelně předsazený štít a z boční strany konstrukci střechy nad zápaží. (doplněno).

Se souhlasem autora převzato z publikace Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada