Přírodní vlivy, sídla a stavby
Voda v krajině, podmáčená a záplavová území
Nedílnou složkou přírodních podmínek ovlivňujících umístění a podobu každého sídelního útvaru jsou rovněž klimatické vlivy. Tyto ostatně ovlivňovaly rovněž umístění samotných staveb v usedlosti a rovněž jejich konstrukční řešení.
Vlevo rozlivné území Vermířovského potoka
v lokalitě Dolní Paseky. Rybník a mlýnský náhon již neexistuje, nově zastavěno. Cesta
s potokem vpravo dole téže mapy
je dnes
ulice V Mokrém. Vpravo Horní Paseky.
Obec Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín
© ČÚZK • fotogalerie
Obsah:
Kromě samotných vodních ploch a vodotečí se voda v krajině projevovala rovněž ve formě dešťových srážek. S četností a vydatností srážek souvisela rovněž kvalita půdy, která byla i jedním z řady faktorů rozhodujících o vhodnosti lokality k trvalému zemědělskému osídlení.
Zohledňovány ovšem byly i rizikové jevy související s vodním režimem krajiny. Jednalo se zejména o situování staveb (i místních komunikací) mimo mokré louky a další podmáčená území tvořící potoční nebo říční nivu proměnlivé šířky a průběhu.
Zpravidla se tedy jednalo o umístění staveb ve větší vzdálenosti od vodního toku nebo na vyvýšených terasách. Nutno přitom podotknout, že neméně důležitým důvodem byla i snadná dostupnost obhospodařovaných pozemků situovaných v náhorní poloze.
Koryto řeky Jizery severně od Turnova, vlevo proslulý Dlaskův
statek (dům značen červeně,
i když roubený). Podél vodního toku mokré louky nevhodné k zastavění, na
malé mapce aktivní zóna záplavového území pro Q100.
Obec Dolánky u Turnova, okres Semily
© ČÚZK © VÚV TGM • fotogalerie
V důsledku dlouhotrvajících srážek nebo jarních tání sněhu bývala nejdříve zaplavována nivní území potoků a řek, nemající často ani pevné břehy. Známy jsou i případy, kdy z důvodu častých záplav docházelo k přemístění osad nebo jednotlivých staveb a jejich opětovnému vybudování na bezpečnějším místě neohrožovaném povodněmi.
Na druhou stranu vznikaly i osady, které byly na vodním toku, přítoku nebo náhonu závislé. Příkladem mohou být rybářské osady, např. Rybáře v dnešní Troji v Praze a samozřejmě též stavby rybáren. Obdobně tomu bylo i v případě staveb na vodní pohon (vodní mlýny, pily atd.). Zajímavý příklad ve vztahu k podmáčeným loukám představují i seníky v okolí Třeboně.
Obecně platí, že rozlivná území byla zastavována až později v souvislosti se stavebním rozvojem obcí uvnitř intravilánu. Nejvíce postižená povodněmi přitom zpravidla byla a jsou obce založené v údolních polohách, respektive v dolní části bez možnosti odtoku vody do nižších poloh nebo její "rozlití" do okolí.
Dopad na charakter zástavby ovšem mohly mít i povětrnostní vlivy, zejména v případě nechráněných poloh ve vyšších nadmořských výškách.
Obecně se drsnější klimatické podmínky projevily zejména soustředěním staveb kolem hospodářského dvora do kompaktnějších, tedy uzavřenějších forem. Tímto se zásadně odlišovaly oproti formám s volnějším rozmístěním, tj. bez stavebního propojení jednotlivých objektů usedlosti. V některých případech byly všechny prostory dokonce soustředěny pod jednu střechu a vznikl tzv. jednotný dům.
Klimatické vlivy a zakládání vesnických sídel v ČR © Martin Čerňanský
Související téma > OSÍDLENÍ VESNICE |
Literatura >Typy vesnických sídel v Čechách (1935) Externí odkazy >Český
rozhlas - historický vývoj osídlení |
|
Přejít na Dům
a bydlení
Přírodní podmínky zakládání
Přírodní vlivy a zakládání
Staré stezky a komunikace
Staré cesty a průhony
Zakládání osad a vesnic
Typy vesnických sídel
Historická plužina
Historický vývoj plužiny
Základní typy plužiny
Úseky, lány a tratě
Raně středověké vesnice
Raný středověk - architektura
Raný středověk - archeologie
Vrch. středověké vesnice
Návesní lánové vesnice
Půdorysné typy návsí
Vesnice
s víceúhlou návsí
Vesnice s okrouhlou návsí
Uspořádání
pozemků a cest
Vesnice s oválnou návsí
Údolní lánové vesnice
Uspořádání údolní vesnice
Sídelní rozvoj starých vesnic
Dědické právo a čísla domů
Výměnkářské chalupy
Chalupy na návsi či na okraji
Chalupy v údolí při potoku
Novověké a mladší vesnice
Vesnice v 18. a 19. století
Řádkové vesnice
Komponované vesnice
Raabizační vesnice
Uspořádání raabizační obce
Dominikální vesnice
Uspořádání dominikální obce
Berní rula
Tereziánský
katastr
Josefský
katastr
Stabilní
katastr
Pozemkové
mapy
Katastr nemovitostí
Historie
našeho osídlení
Dějiny
naší architektury
|
DOMŮ | TYPY VESNIC A KATASTRU - BYDLENÍ, DŮM A CHALUPY | STAVEBNÍ MATERIÁL A JEHO POUŽÍTÍ | KONSTRUKCE HISTORICKÝCH STAVEB | SEZNAM STAVEB NA VESNICI | HISTORIE OSÍDLENÍ A DĚJINY ARCHITEKTURY | FOTO |
LEGENDA MAPY >>> PR - památkové rezervace PZ - památkové zóny MVP - muzeum v přírodě RLA - region lidové architektury NKP - národní kulturní památky KP - přístupné památky Zobraz větší mapu v novém okně |
|
Redakce, webdesign a webmaster portálu: info@lidova-architektura.cz Poslední změna: 09.01.2015 |
OSÍDLENÍ, DŮM A BYDLENÍ | MATERIÁL, PRÁCE A ŘEMESLA |
HISTORICKÉ STAVBY A KONSTRUKCE |
PŘEHLED STAVEB NA VENKOVĚ |
2000 - 2015 © Martin Čerňanský | Památky a lidová architektura ČR: Dům a zahrada, chalupy, bydlení - fotky | | www.lidova-architektura.cz |