Tereziánské reformy

První číslování domů a popisná čísla

Důležitou součástí tereziánských reforem je první číslování domů, provedené v letech 1770-1771, pro vesnice závažné tím, že (na rozdíl od měst) ve většině z nich nebylo číslování později měněno, a tvoří tudíž často vynikající orientační přehled o vývoji zástavby přinejmenším ve dvou posledních staletích.

Obsah: Číslování domů •

Číslování domů

Číslovány byly všechny majetkově samostatné obytné stavby v plynulém a logickém pořadí. Číslování mělo začít buď

veřejnou nebo jinak významnou stavbou (zpravidla panským sídlem, popř. farou, často to byla i rychta, případně nejbohatší usedlost), nebo

na přirozeném okraji zástavby (pak to mohla být i chudá chalupa na kraji vesnice).

Číslování mělo postupovat uzavřeným okruhem po směru chodu hodinových ručiček. Popisná se tato čísla snad nazývala proto, že byla při číslování na domy přímo napsána, resp. namalována, a při úpravách znovu obnovována - od té doby platí povinnost označení domu zvenčí viditelným popisným číslem.

Dochovaný (nebo zjištěný) uzavřený okruh prvního číslování tudíž můžeme považovat za věrohodnou informaci o sídelním stavu obce v roce 1771. Další popisná čísla byla přidělována postupně, vždy při novém vysazení dalších objektů, což je na situaci obce s vynesenými popisnými čísly dobře patrné.

Dochované první číslování domů můžeme tudíž v každé obci považovat za cenný, se zástavbou stále spjatý doklad a také pramen poznání jejích dějin.

Další existence tohoto číslování je tedy nanejvýš žádoucí, a naopak jeho rušení nebo deformování (např. odlišným číslováním rekreačně využívaných staveb nebo přidělováním starých popisných čísel, "uvolněných" demolicemi, novostavbám na jiných místech) je nesprávné a nežádoucí, protože ochuzuje obec o doklad jejího historického sídelního vývoje.

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Hledat jiné téma >